Na Slezské výstavě v Hlučíně jsem se tak vytáhla, že ani škrťa Pája neodolal a sehnal mi báječnou hovězí uzenou kost. Prožila jsem s ní spoustu krásných chvil a užila i spoustu legrace. A ještě i teď se s ní dají podnikat fantastické věci.

Napřed jsem s kostí jen tak zápasila a nepouštěla se do žádných větších akcí...

...ale potvora klouzala na stoličkách jak namydlená, takže občas bylo potřeba ji přidržet.

Pak jsem testovala propečenost chrupavky a vyuzenost šlach. Vy-ni-ka-jí-cí ! ! !

Ale bylo to děsně náročné, tak jsem si k tomu lehla.

Skutečně velmi náročné a únavné.

Až jsem z toho, přemožena únavou, nakonec usnula. A to si pište, že na takovém polštáři, se zdají prímovní sny...

TAK DOBROU!